Rok 2021 nabdl další tradiční ActiveRailWeek a sérii výzkumných stáží zakončil dvěma měsíci strávenými v estonském Tartu. I přesto, že jsem měl v tu dobu mraky práce s dopisováním dizertace, tvorbou atlasu a online výukou, povedlo se nám s kamarádem Kubou, který tu současně byl na erasmu, procestovat snad vše zajímavé, co tato pobaltská republika nabízí. A málo toho rozhodně nebylo. Díky škole jsem se také vrátil do Florencie a mimo konferenci se nám tu povedlo uskutečnit i dvojici jednodenních výletů do malebného San Marina a na úžasný prosluněný ostrov Elba, kde kdysi věznili Napoleona.
Čím byl tento rok přelomový, bylo ale něco jiného. Byla tím expedice na nejvyšší horu severní Afriky – Džabal Tubkal. Při té se totiž ukázalo, že je docela fajn jet na vlastní pěst i do kulturně divočejších zemí, jako pro mě tehdy Maroko bylo, a že když má kolem sebe člověk schopné lidi, dá se začít uvažovat o dávno zapomenutých snech a začít si je postupně plnit.
2021

ICC 2021 VE FLORENCII ANEB SAN MARINO A ELBA
Letošní mezinárodní kartografická konference (ICC) byla kvůli pandemii Covid-19 odsunuta na prosinec. Nejdříve se mi v zimě do Itálie ani nechtělo jet, poté jsem se ale na předvánoční atmosféru italských měst začal těšit. Konference byla tedy tragická. Naštěstí jsme ale s kolegy Honzou a Koňou ve volných chvílích rozhodli cestovat, a během jednoho výletu navštívili San Marino i gotické městečko San Gimignano, druhý nás pak zavedl na úžasný ostrov Elba, kde byl vězněn Napoleon. Nebylo tady vůbec poznat, že je prosinec, a tak jsem v tričku vylezl na nejvyšší vrchol a okoupal se v moři. Jak malebné San Marino, tak i rozmanitá Elba nás svými krásami bez dalších turistů okouzlily, a dokázal bych tu klidně prožít klidně pár dalších dní. Krátkou zastávku jsme pak strávili i ve známé Pise.
- prohlídka měst – večerní Florencie a ranní Pisa
- roadtrip po okolí – San Marino, San Gimignano
- Elba – Volterraio, Monte Capanne, Porteferraio

EXPEDICE DŽABAL TUBKAL
Něco netradičního dělám rád každou chvíli. Přesto, výlet do Afriky s cílem zdolat s partou kamarádů nejvyšší horu severní Afriky uprostřed listopadu byl i pro mě něčím výjimečným. Poprvé v Africe, poprvé tak vysoko (4 167 m n. m.). Nekonečné smlouvání s každým o všem na tržišti v Marrákeši, lehká výšková nemoc ze zdolání 2 500 výškových metrů na jeden zátah, první letošní sníh v horách i teplo na koupání na pláži či úchvatný noční výhled z pevnosti na Agádír ... to je jen výběr ze zážitků, které nám výlet dal.
- Marrákeš (poprvé z letiště a podruhé na bus)
- Džabal Tubkal (nahoru na vrchol, dolů z chaty)
- Agádír (v noci po příjezdu, ranní procházka, večer přes tržnici, noční běh k pevnosti)
- Taghazout (odpolední procházka městečkem)


Active Rail Week 2021
Každoroční týdenní železniční vlakové putování po Slovensku jsme letos vzali trochu víc na pohodu. I tak jsme ale prošli několik nových horských chodníků, vykoupali se v termálním jezírku i svěží vodě Váhu a jako novinku projeli málo používanou trať do Levoče.
- Vápeč (a hřeben z Trenčianských Teplic)
- Poludnica (z Lipt. Mikuláše do Lipt. Jánu)
- Kriváň (ze Štrbského plesa, přes Tri studničky)
- Slovenský Raj (Biela dolina a Veľký Sokol)
- Taevaskoda (pískovcové útesy v údolí)
- Piirissaar (expedice na zapomenutý ostrob)
- Tallinn, věznice Rummu a vodopád Jägala
- Kurvi (estonskou tajgou a venkovem)
- Soomaa (močály a pobřežní město Pärnu)
- Saesaare (jezero na meandrující řece)
- Severovýchod směr Parnu (den 1, den 2)
- Saaremaa (Kiipsaare, Suur-Vilsandi, Laidunina)
- Lahojärv (nocleh v chatě u jezera v lese)
- národní park Lahemaa (den 1, den 2)
- Naissaar (ostrov s vojenskou historií)
VÝZKUMNÁ STÁŽ V TARTU
Poslední stáž svého studia jsem prožil v Estonském Tartu. Město jsem znal už z krátké návštěvy před rokem, během které ale nebylo možné poznat další krásy země. V covidové době bylo cestování plné obav z možných komplikací, ale po příjezdu na místo se mi ulevilo, a mohl jsem se těšit na 2 měsíce jako v normálním světě. Velkou výhodou byl fakt, že jsem tu nebyl sám. Erasmus tady totiž trávil kamarád Kuba, se kterým už jsme několik zážitkových výletů podnikli, a tak se nabízelo v nich pokračovat. Právě díky němu jsem snad ani neměl pocit, že zrovna do noci pracuju na atlasu, dopisuju dizertaci, učím a dělám výzkum ... místo toho si jen pamatuju, jak jsme každý den užívali naplno, za ty 2 měsíce projeli celé Estonsko a zažili situace, které snad slovy ani obrázky popsat nejdou a na které do konce života nemůžu zapomenout. Tak snad jen ve zkrarce – jízda vznášedlem, 8km přechod zamrzlého jezera, noční plavání v mrznoucí vodě, opékání buřtů u ruské hranice, šplhání na opuštěný maják v moři, mrznutí v dřevěné chatce uprostřed lesa, prolézání měst duchů i opuštěných bunkrů či nekonečné brodění přes moře s bosýma nohama.
2020
omrkni nabídku cestovatelských přednášek o putování po zajímavých místech světa, ať už blízkých či vzdálených