Čas od času se během školních nebo i volnočasových aktivit dostanu do zahraničí, bližšího či vzdálenějšího. A právě vícedenním pobytům za hranicemi, kam nepočítám Slovensko, se věnuje tato sekce. I počet navštívených států asi nemá šanci nikoho neohromit, mám za sebou pár studijních a výzkumných stáží, letních škol, ale také výjezdů na mezinárodní turnaje ve famfrpálu. Během posledních let jsem také našel skvělou partu, se kterou podnikáme několikrát do roka dobrodružné expedice do různých kulturně či přírodně zajímavých lokalit. Každou z takových cest beru jako cenný zdroj zkušeností, protože teprve až člověk vidí Česko z venku, získá srovnání a může hodnotit, v čem doma vynikáme a kde máme rezervy.
NAVŠTÍVENÉ STÁTY SVĚTA
MILNÍKY
4 955 m
nad sedlem Čimtarga, Tádžikistán
78,3 °N
Longyearbyen, Špicberky
4 167 m
Bivouac Felice Giordano, Itálie
25,3 °W
Monte Trigo, Kapverdy
8 980 km
Tokyo, Japonsko
141,7 °E
Uenae, Japonsko
−430 m
Mrtvé moře, Jordánsko
34.8 °E
Střelkový mys, JAR
−250 m
Atlantic Ocean Tunnel, Norsko
54 zemí
313 km/h
Šinkansen, Japonsko
104 letů
2025

SILVESTROVSKÝ BALKÁN
I letos jsem se po loňském vzoru vypravil prožít přelom kalendářních let na Balkán, a i letos to byla zejména Černé Hora, kde jsem strávil nejvíce času. Výlet jsem ale začal u chorvatského Dubrovníku a po stopách zrušené železnice Dalmatinerbahn přešel do Kotoru. Po Silvestru jsem pokračoval novoročním výstupem na vrchol Jezerski a poté čerstvě zasněženou krajinou sešel ke Skadarskému jezeru a vlakem přejel do Srbska, kde jsem se zastavil zejména v Užici a Niši. Ve druhém jmenovaném dokonce na déle, než jsem plánoval, protože mi zrušili let a já tak nakonec domů cestoval celý den autobusem.
- hlavní trek: letiště Dubrovnik – Cavtat – Herceg Novi – Kotor – Cetinje – Virpazar
- ostatní: Brno, ohňostroj v Kotoru, Podgorica, Užice – Stapari, Požega, Kraljevo, Niš (1|2|3), Bělehrad, Vídeň

OHŘÁT SE NA MALTU
Během semestru si kvůli výuce moc volna vzít nemůžu, ale díky státnímu svátku se mi povedlo realizovat prodloužený víkend. Z ponurého podzimu jsem se během něj přenesl na den do italského Bergama a posléze na tři dny na prosluněnou Maltu. Neměl jsem velká očekávání a ani mě vlastně ostrov nijak zvlášť neuchvátil, ale při procházce se mi ho povedlo přejít prakticky celý a cíl – trochu se ohřát a nasát sluneční paprsky – se povedlo.
- Vroclav, Bergamo v noci i ve dne, Milano
- okruh okolo Malty (1|2|3|4), Fischamend

PO BULHARSKU VLAKEM
Je to už pár let, co jsme s bráchou vyráželi projíždět křížem krážem Slovensko na palubě vlaků. Letos se nějak povedlo najít společný termín, a vyrazili jsme tentokrát poznat nejlepší skvosty bulharských železnic. Kombinace železničních radostí a úderných treků po horách i městech, bez promarněné minuty a s minimem času na relax byla ve výsledku asi nejnáročnější letošní dovolenou.

FANNSKÉ HORY
Plány na Kyrgyzstán nebo kombinaci tádžických hor s uzbeckou kulturou jsem měl v šuplíku už 2 roky předem. Ale až na letošní prázdniny se povedlo najít tým, se kterým jsme nakonec upřednostnili druhou variantu – masiv Fannských hor ve formě horské turistiky natěžko ohraničený trochou té uzbecké architektury okolo. Dobře jsme se na akci připravili, a pak v týmu s Pepou, Kikem a Františkem vyrazili strávit tu bezmála tři týdny. Hory jsou to úžasné, zážitků ranec a skupina nám skvěle fungovala. Nebylo to vůbec zadarmo, naopak každý nocleh byl vykoupen těžkou dřinou v drsné krajině, ale uměli jsme se navzájem povzbudit a možná i díky všemu tomu nepohodlí jsou ty zážitky o to cennější. Asi těžko to shrnout do pár vět, ale Fannské hory plné dechberoucích scenérií, modrých jezer, majestátních skalních stěn, ale i tradičního života jsou fakt fajn lokalitou pro horské trekaře.

VYTÁHNOUT PO LETECH CELOU RODINU K MOŘI DO ČERNÉ HORY
Na Silvestra jsem objevil místo, kde jsem si u každého člena naší rodiny dokázal představit, že by si to tu dokázal užít. A jelikož se nakonec našla i vůle všech něco takového podniknout, začal jsem ladit plán, jak společně po několika letech opět vyrazit k moři a vlastně i do hor. Během necelého týdne pobytu jsme tu totiž vystřídali dva dočasné domovy – přímořské letovisko Sutomore a horské středisko Kolašin. Taťka si tu užíval plavání v moři, mamka kombinaci relaxu a horských výhledů a brácha každodenní nálož turistiky. A ve výsledku kromě něj si i všichni ostatní nakonec sedli na zadek z výhledů z okna vlaků. No a pro mě sice nic z toho nebylo neznámé, ale přesto jsem program dokázal naplánovat tak, abych se již poznaným lokalitám a prošlým trasám vyhnul, a zavítal naopak do těch, které mi chyběly. Různě rozdělení do skupinek jsme si tak užili široké palety aktivit a nejpozději večer u večeře se vždy společně sešli. Dole u moře bylo sice horko k zbláznění, jinak nám ale celou dobu přála modrá obloha bez mráčků. V paměti mi asi nejvíc utkvívá prosekávání se zarostlými stezkami na hřebeni nad pobřežím, večeře z grilu a mapování okolí železničních zastávek kdesi uprostřed horské divočiny, zejména návštěva Kruševački potok, kde se k nám přidal i ze šichty po ferratě domů jdoucí postarší železničář.
- úterý: z letiště, Sutomore
- středa: Sutomore–Blizikuće, Podgorica
- čtvrtek: chill v Sutomore, Stari Bar
- pátek: Mukačevo–Troglava–Mojkovac
- sobota: Kolašin–Ključ–Kolašin, Kolašin
- neděle: Kruševački potok, Virpazar

ZMOKNOUT DO IRSKA
Irsko mě nikdy moc nelákalo, ale neustále o něm někdo básní, jak je to tam krásné, a tak jsem využil solidně levných letenek během Velikonoc a vypravil se sem zjistit, jak to teda je. Předpověď ale jasně ukazovala deště, a tak se mé putování po kraji Kerry neslo v duchu rychlého postupu od hostelu k hostelu pod krytem pláštěnky. Chvílemi i vysvitlo slunko, ale vesměs krajinu sužoval britský typ počasí, což však třeba u ruin opatství vytvářelo tu pravou atmosféru. Zaujalo mě také ohromující množství zeleně, kterým zejména okolí jezer vyloženě oplývalo. A jaké bylo tedy mé zhodnocení? Jako jsou tu pěkná atmosferická místa, klid, pohoda, čaj s mlékem, ale poměr cena-výkon bych jinde určitě našel lepší.
- města: Dublin 1|2, Killarney 1|2|3, Krakow
- venkov: Kerry Way 1|2|3, Carrauntoohil

ZA VŮNÍ KADIDLA DO OMÁNU
Už dá se říct tradiční zimní dovolená do teplých krajů letos padla na exotickou krajinu Ománu. A po delší odmlce se opět povedlo sem vyrazit se "starou" partou, byť teda už v okleštěném složení. Rozhodovali jsme mezi Marokem a právě Ománem, ale grandiózní kaňon poblíž nejvyšší hory asi rozhodl a naklonil ručičky vah ke vzálenější a dražší z destinací. A já jsem za to rád, protože Omán nám nabídl zajímavou alternativu Jordánska v podobě podobně pestré směsi kultury i přírody v podobě pestré nabídky hradů, moderní architektury, náboženské kultury, pouští, hor i roklin plných azurové vody ke koupání. Těžko to popsat ve zkratce, ale rozhodně jde o zemi, která má cestovatelům co nabídnout.
- 29. ledna: na kebab do předměstí Istanbulu
- 30. ledna: Ain Al, Nakhal, hrobky Beehive, Bahla
- 31. ledna: Džabal Šams po W4, západ slunce, noční výklus
- 1. února: kaňon Wadi Nakhur po W6, vesnička Misfah
- 2. února: Nazwi Fort, první toulky pouští, večerní běh
- 3. února: východ slunce, procházka pouští Wahíba
- 4. února: Wadi Bani Khalib, večerní běh po městě Sur
- 5. února: ruiny Kalhat, Wadi Šab, Bimmah Sinkhole
- 6. února: tržiště Matrah, okruh nad Matrah, Starý Maskat
- 7. února: různé památky, botanická zahrada, večení Maskat
- 8.–9. února: Mešita Sheikh Zayed, ranní Budapešť

NOVOROČNÍ BALKÁN
Několik let jsem plánovat přelom starého a nového roku strávit někde v zahraničí. Můj oblíbený Zvolen, Sofia, nebo prostě nějaké pěkné místo, kde by šlo něco podniknout a na Silvestra sledovat ohňostroje z nějakého kopce. Ale vždycky bylo vše drahé nebo nebylo počasí ... ale letos to vyšlo. Naplánoval jsem si let na jih Černé Hory, tam podniknul pár treků, ohňostroje jsem sledoval ve Starém Baru a po novoročním výstupu na vrchol Rumija se vydal na dlouhé putování vlakem do Bělehradu a následně autobusem přes Vídeň domů. Čekalo mě tak několik zastávek s poznáním dalších, dosud nenavštívených měst a bylo to celé moc moc fajn.
- neděle: mlhou zahalená tajemná Budapešť
- pondělí: z letiště, obhlídka Sutamore, běh podél pobřeží
- úterý: Sutamore–Vrsuta–Bar, procházka na ohňostroj
- středa: novoroční Rumija, Velji vrh, Podgorica, Kolašin
- čt–pá: noční pauza v Prijepolje, Bělehrad, přesun ve Vídni
2024
omrkni nabídku cestovatelských přednášek o putování po zajímavých místech světa, ať už blízkých či vzdálených





















































































































































































































































































































































































































































































































































































































































































































































































































