Do světa

Čas od času se během školních nebo i volnočasových aktivit dostanu do zahraničí, bližšího či vzdálenějšího. A právě vícedenním pobytům za hranicemi, kam nepočítám Slovensko, se věnuje tato sekce. I počet navštívených států asi nemá šanci nikoho neohromit, mám za sebou pár studijních a výzkumných stáží, letních škol, ale také výjezdů na mezinárodní turnaje ve famfrpálu. Během posledních let jsem také našel skvělou partu, se kterou podnikáme několikrát do roka dobrodružné expedice do různých kulturně či přírodně zajímavých lokalit. Každou z takových cest beru jako cenný zdroj zkušeností, protože teprve až člověk vidí Česko z venku, získá srovnání a může hodnotit, v čem doma vynikáme a kde máme rezervy.

NAVŠTÍVENÉ STÁTY SVĚTA

MILNÍKY

4 554 m

Punta Gnifetti, Itálie/Švýcarsko

78,3 °N

Longyearbyen, Špicberky

4 167 m

Bivouac Felice Giordano, Itálie

17,9 °W

El Pinar, Španělsko

8 980 km

Tokyo, Japonsko

141,7 °E

Uenae, Japonsko

−430 m

Mrtvé moře, Jordánsko

34.8 °E

Střelkový mys, JAR

−250 m

Atlantic Ocean Tunnel, Norsko

42 zemí

313 km/h

Šinkansen, Japonsko

62 letů

2024

VÝPRAVA NA ŠPICBERKY

Špicberky jsou souostrovím rozkládajícím se severně od pevninského Norska. Je to vlastně nejsevernější lokalita, kam létají pravidelné letecké spoje. A když mi teda kolega Honza nabídnul, že bychom se tam mohli podívat, neváhal jsem ani minutu. Ostrovy s charakteristickými skalami nás vítaly stále kompletní sněhovou pokrývkou a teplotami hluboko pod bodem mrazu. Měli jsme tu v plánu jen pár dnů, a tak hned ten první jsme si prošli městečko Longyearbyen a jeho okolí. Vyzkoušeli jsme si také vyrazit na běžkách táhnouc sáně s vybavením a přenocovat ve stanu s držením stálých hlídek proti ledním medvědům. Další den jsme pak vyrazili na skůtrech, a dostali se tak mnohem dál. Slunce už během dubna zapadalo jen na krátko, a rozbřesk i soumrak nabízely kouzelnou hru barev. Celá atmosféra ostrova s čistou přírodou snoubící se s hornickou minulostí měla něco do sebe. Hned bych se do toho klidu vrátil. Zároveň jsem během cesty navštívil mně dobře známý Trondheim, a s melancholickou náladu si prošel místa, kam jsem kdysi za studií rád chodíval.

KANÁRSKÉ OSTROVY

Dvoutýdenní pobyt na Kanárských ostrovech Tenerife a La Palma byl něčím, na co budu zase hodně dlouho vzpomínat. Byť jsem větší část pobytu kvůli zdravotním komplikacím trochu protrpěl, sopečná krajina prozkoumaná s batohem na zádech byla tím pravým psychickým odpočinkem od civilního světa. Pojali jsme to stylem vyhnout se profláklým turistickým atrakcím a navštívit skryté perly naším osobitým stylem. A zážitků bylo tolik, že nemá smysl je popisovat, tak snad jen vypíchnu ty nejklíčovější, kterými byl výstup na Pico de Teide pozorovat východ slunce, noc v kapli na hraně kaldery Las Cañadas, cesta tunely do soutěsky Barranco Seco, pestrobarevné stěny kaldery Taburiente, malebné vesničky a divoká příroda severozápadního pobřeží La Palmy. Však mrkněte na fotky a pokud jste Kanáry ještě nenavštívili nebo je prožili jen na písku pláže, rozhodně tam vyražte je pořádně prochodit.

z letiště do Los Abrigos, urbex v Abades
Santa Cruz de Tenerife, běh ke Casa Hamilton
přechod Pico de Teide
- nástup po Cruz de Fregel
- kalderou k chatě Altavista
- vrchol a sestup přes Pico Viejo
okolí sopky Chinyero, Mirador Cherfe
kaňon Barranco Secco, Los Cristianos
okolo Caldera de Taburiente
- prales Los Tilos
- po hraně přes Roque de los Muchachos
- sestup do Arecida
vesničky Porís de Caldelaria a El Pinar
Mirador El Serradero a přechod do El Tablado
do Los Machines, Santa Cruz de La Palma
sestup k El Faro, Ruta de los Volcanoes
sestup k letišti přes Montaña de la Breña

LEDNOVÝ VÍKEND NA KYPRU

Od Kypru jsem si toho moc nesliboval, a proto jsme se na něj vypravili jen prakticky na víkend, bez cesty doslova 2 dny. A ono to nakonec fakt docela stačilo. Počasí pod mrakem s občasnými přeháňkami nám moc nepřálo, přesto jsme stihli projít zajímavá města i vesničky, sevřený kaňon, opuštěné doly, navštívit pár klášterů v horách, vylézt na nejvyšší vrchol a nasát kontrast křesťanské jižní a muslimské severní části ostrova v hlavním městě Nikósii. K tomu řídit vlevo po klikatých horských silničkách a ochutnat nespočet známých i neznámých arabských dobrot, čerstvých řeckých sýrů i sladkého ovoce. To vše mimo sezónu s minimem jiných turistů okolo a v malé partě čtyř kamarádů. Nakonec tak rozhodně nešlo jen o plánované odškrtnutí dalšího státu, ale fajn poznávací akci, na kterou se bude dobře vzpomínat.